Bydlete v hospode

Proč si v pátek večer ořezat tužku?

Proč ji večer nosit v kapse?

Proč se o půlnoci někam schovat do budovy?

Protože informace "rozhodný okamžik sčítání" je zavádějící. Na koleji jsem dostal sčítací formulář s dotazem, kde budu o půlnoci v rozhodný okamžik. Když jsem jim ho přišel vrátit prázdný, řekl jsem na to, že mě nedostanou, protože stejně bydlím doma, tak se paní kolejní rozčertila. Zvláště když jsem jí přečetl odstavec vysvětlivek, tak mi tomu pomohla porozumět, jsem podle ní natvrdlej a přitom mám bejt vysokoškolák. Uklidnilo ji až to, když jsem jí řekl, že to radši půjdu o půlnoci do nonstopu naproti na pivo.

Sice do žádný hospody nepůjdu, anžto pojedeme na hory, díky paní Sixtové ale budu vědět odpověď na tuhletu otázku:

Proč má 20 % Čechů jako své bydliště uvedenou hospodu?

Nemám jí to za zlý, jí to řekla asi sčítací komisařka, aby nutila studenty uvést, že doma jsou na koleji a ne doma. Taky webový stránky obcí napovídaj, že sčítat se začne až o půlnoci. Uvádějí jediný příklad s miminkem narozeným po půlnoci v rozhodný okamžik, který do sčítání už nepatří. Přitom jako jeden z top důvodů sčítání je prý budoucí organizace a plánování školství, takže nevím, proč se připravovat takhle hloupě připravovat o data (tipuju tak 100 dětí/den x 30 dnů, cha, je to jenom 1/12 sčítacího roku, prům. +/- 3 děti ve třídě, nejvýše +/-9 dětí ve třídě (třída bude mít mezi 12 a 30 žáky - ale to se nestane, zákl. školy si počty stejně cílujou samy). Proč se ale ve sčítání vlastně na nic neptali, tomu nerozumím. Kdyby za těch šest věcí dávali 150 Kč (-náklady za admin loginů a hesel) při online vyplnění, každý by se cítil líp.

"Církev nejlepších dnů megaarciekonopapeže M.R." se mi nevešla na počet znaků. A klidně se pochlubím, že jsem to vypsal o týden dřív, když se z toho aspoň někomu naježí chlupy.

Přeju hezký jaro.

Jarní bludy

Včera jsme se se Slovákem Mariánem čuměli na utkání Československé. Ti, co ví, že to byl debakl a plácaná s nekonečným poměrem se nebudou divit, že nachystané láhve českého původu nestačily a Marianko navrhol prikúpiť eště dajakú fľašu. A pak se sledoval fotbal. Včera Real Madrid a Barcelona. Marián tak mal to šťastie fandit tomu klubu, ktorý prehrá, dva razy po sebe.

Dneska ráno jsem se vzbudil. První a ještě se mi točila glova. Zato jsem byl už oblečen, to je zase docela praktický. S Verušou na skypu jsme probírali CAP, tedy společnou hospodářskou politiku EU. Jestli se vyplatí. Může se na to dívat jako na investici do zdraví obyvatel a zvyšovat štěstí a HDP v dlouhým období. Dávali byste svým dětem radši mléko 2 Kč/L Made in China?

Přemýšlel jsem o cenách, jak to všechno funguje a jak se s tím dá podvádět. Ono nakupovat vypadá hrozně jednoduše, zaplatíte uvedenou cenu a šmytec. Jenomže jde o to KDO si nějakou věc koupí. Jasně, mikro říká jasně, podle užitku, přece ten hladkej kopec vpravo nahoře. Dá se to představit pro sériový opakovaný nákupy, když kupuju rohlíky, mám asi tak představu kolik stojej a kolik se z nich najím, a taky kolik jich budu kupovat když budou o kačku dražší.

Mnohem zajímavější je tohle: představte si produkt, po kterým mají lidi pokroucený užitky, že třeba závisí na různých vnějších podmínkách, nejen fyzikálních, který nelze přesně definovat a nevíte jestli nastanou. Hustý, co? Kolik za něj dáte? Podle mezního užitku? Kterýho, když jich je nekonečně mnoho?

Když jsou ty věci levný, mávnete nad tím rukou, i když to je propadák, ale u nákladnějších to bude jinak.

A taky s tím souvisí jak stanovit cenu, protože i ona sama může říkat něco o užitku. Nejenom tím, že udává P (cenu), ale taky je parametr užitku U, většinou exkluzivity, ale klidně také proto, že za míň by do toho šmejda nikdo nešel a nepřinesl mu takovej užitek. To se hodí i k tomu čínskýmu mlíku i ke vstupnýmu do muzeí (minulý příspěvek).

A ještě otázka do Světa:
Zdalipak náš pan präsident Václav Klaus, když ho tak hryže jak se mluví o tom oteplování podpořil jeho výzkum? To mě jenom tak napadlo, já přesně nevím co kdy kde řek, jenom takovej pocit, že to bylo něco jako:"neexistuje souvislost mezi činností člověka a průměrnou teplotou na Zemi." Tak mě zajímalo, jestli jenom tak něco vypustil, aby se cítil in nebo jestli se o to opravdu zajímá se stejnou vervou, s jakou přednáší o klimatu.

Jak vypadá inflace

Naše debaty z pokoje č. 415 o tom jak vypadá inflace, k čemu je růst CPI a proč v ČNB měří inflaci, aniž by se koukli na změnu monetární báze a o tom odkud se berou peníze, jestli z úvěrů komerčních bank, našly nový link, kde tohle téma už někdo přemítal před náma.

Tcheszko, země zaslíbená

Přikládám výsledky listopadové ankety

Více či méně u nás svítí slunce

Neprší, nesněží

Všude teplo, někde mráz

Ucházející to sněhové podmínky

A musím k tomu logicky dodat, že dnes se počasí na území ČR mimořádně vyvedlo, kdo rád jezdí na kole, svítí k tomu slunce a teploty se na většině území pohybují kolem 8 stupňů C. Kdo však raději řádí na sněhu, může navštívit vybrané lokality pokryté sněhovou pokrývkou. Počasí, sportu a ekonometrii zdar!

Soví hnízdo

...aneb jak pracovat v noci a neusnout. Vždy po setmění, když nastane večer, s jistým spožděním nastane i ticho a klid. Nevím proč, ale přes den, když vím, jak je venku rušno, se mi prostě nechce sedět za stolem - můžu přece dělat tolik věcí. Támhle někdo peče bábovku (nebo Veruška ein apfeln Strudel), říkám si:",jak asi vypadá, když takhle pěkně voní?" , támhle jede auto, támhle zas štěká pes, na koho štěká?, k čemu patří tenhle zvuk? Neměl bych se tam jít podívat? Co když je tam někde větší zábava než tady u stolu? Tohle jsou moje problémy, když mám něco udělat. Jakmile ale v noci všechno utichne, nejsou zvuky, který by mě zajímaly, je jich podstatně míň. Psi taky štěkaj míň, hlavně nemá valný smysl chodit se dívat do tmy, pokud nejsem noční hlídač. Bojuju s únavou, začíná se mi chtít spát, ale dopingu zatím odolávám. Kafe jsem měl už dvakrát a to mám na koleji presovar, bylo to jednou minulý a jednou předminulý zkouškový. Čaj odmítám už od 18H, co kdyby totiž bylo později lepší jít spát - tohle člověk nikdy neví předem. Když se začne docela dobře psát, tíhnu s postupem času ke spánku.

Včera mě držela při bdělosti on-line hra Travian, strategická velmi dlouhodobá záležitost, mutace nejznámějších Age of Empires a Osadníků. Každou půlhodinku kouknete jak na tom jste - nejdříve zcheckujete suroviny, když něco chybí marš na tržiště s tím, co trochu přebývá. Pošlete zvědy k nealiančním sousedům, když se tito vrátí s dobrým oznámením, pošlete vojsko, pěšáky, jízdu, nebo třeba oboje, pokud má ještě nějakou obranu. Tohle si zautomatizujete. Hned jak se zadrhnu při psaní, většinou těžkými víčky, hledám okýnko s Travianem, který mě zase (mo)mentálně nakopne. Jak čas pokračuje, začínám být tak unavený, že mi zkamení xicht a to mě zajišťuje, že nikam neodběhnu od stolu.

Boost na obou stranách zažívám při zjišťování Trade effect of EMU a soustředěním při hře.

Jak je to s tou základnou

K čemu radar a protiraketová základna?

Na Světě nejsou pouze civilizované země s diplomaticky uhlazeným jednáním s ostatníma, dokazuje to např. i fakt, že Severní Korea už na konci srpna 1998 vypustila balistickou raketu, přímo přes území Japonska. Kim Čong-Ilova Korea bohužel není jediným politicky málo stabilním a svobodným státem, kde si musí zvyšovat nezávislost, potažmo sebevědomí, nikoliv zapojením se do výrobních procesů a pravidel mezinárodního obchodu, ale obranou vlastního území. Tyto zbraně jsou politicky v méně stabilních a svobodných zemích lehce zneužitelné a použitelné. Stejně tak jako Severní Korea ve východní Asii, tak i třeba Írán na středním východě se nechtějí podvolit tlaku na nepřiměřené ozbrojení vzhledem ke stabilitě politické situace. Rakety totiž představují v podstatě veškerý jejich vliv na okolní Svět. Pro případ rizika zneužití nebo cíleného odpálení na okolní státy se budují obranné protiraketové deštníky. Podobný nákladný systém si vybudovalo Rusko, má ho i Čína. Pro monitorování vypuštění rakety na blízkém a středním východě to mají Američané poněkud z ruky. Proto se snaží o vystavění stanice v bližší lokaci.

Proč zrovna v Česku?

Americká protiraketová základna má být integrována do systému NATO a „odstřelovat“ balistické střely a rakety s cílem nasměrovaným na Evropu a USA. Na samotné zahájení obranné operace je potřeba několik minut. Při tomto plánu umístění radaru v Česku a základny v Polsku, má být 90% sídel EU "zakryto". Takže se může stát, že rakety vypálené poněkud zblízka mohou bez jakékoliv reakce dopadnout i na území členských států NATO. Proč tedy radar neposunout blíže hranicím území států NATO na jihovýchod? Odpověď je vcelku snadná, náklady spojené se základnou - potřebuje rozsáhlé území, obranné vojenské zóny, infrastrukturu, a riziko – vyplývající především z politické nestability, jsou minimalizované právě při umístění radaru v některém z vojenských prostorů ČR a základny v Polsku. Navíc to můžeme chápat jako politickou důvěru projevenou Američany za stabilní demokracii.

Jak se do lesa volá...

Tato protiraketová základna není primárně namířena proti Rusku ani Číně, ona tyto státy vůbec nemusí znepokojovat, protože poměr počtu obranných raket ku počtu raket v arsenálu Ruska nebo Číny je velmi směšný. Nejen v ČR máme obavy, ona taková vojenská stavba v cizí zemi je velice riskantní počin a jejich chování k domácím musí být velice ohleduplné, nakonec je to domácí země, která vlastní vlastní infrastrukturu a dodává energie, navíc pokud jsme členy NATO, můžeme zůstat naprosto klidní vůči nějakým nekalým počinům od Američanů. Radar spolu s protiraketovou základnou jsou schopni bránit v případě útoku i sami sebe, proto si každý rozumnější terorista může předem rozmyslet, zda má smysl se o to vůbec pokoušet.

Radar

Umístění amerického radaru na českém území. Komunisté zcela odmítají, zelení jen za připojení radaru k Severoatlantické alianci (k NATO). Je pěkné vědět co si myslí ta která strana, ale málokdo Vám sdělí proč, či jaké jsou jejich poměrné váhy a co leží na jejich miskách.

Vojenská technika

Jaký je vojenský cíl americké základny a radaru? Bránit Evropu? Co všechno dokáže radar? Ochrání radar v ČR a základna v PL od raket i EU, PL, ČR? Budou američané poskytovat údaje o nebezpečí příslušným státům a organizacím? Neměli by si češi postavit taky jeden? Stálo by jim to vůbec zato, při jisté pravděpodobnosti útoku, kvůli pár milionům lidí? Není už v EU nějaký? Co když přijde země z východu, s podobným návrhem. Třeba Rusko, plné fosilních paliv - je dobré s nima být kamarád, povolíme jim základnu u nás? Může se stát z ČR „nárazník“ bitevní zóny? Jak se na letící raketě pozná, kam má namířeno? Čí by potom byla práce ji zneškodnit? Jak se zneškodní raketa? Druhou raketou? Co se stane s druhou „obrannou“ raketou? Odpálí ji taky ve vyšších vrstvách atmosféry? Nebo další strana vyšle další a svou „obrannou“? Není dobré tyto systémy sjednotit nebo zapojit do nějakého obranného systému? Existuje nějaký?

Kde to rozseknout?

Pro rozhodování je víc než dobré kvantifikovat a ocenit možné přínosy a náklady, tedy podle standardní rovnice ekonomického zisku. Přínosy a náklady je třeba hledat v co nejširší škále. Jako od přínosu tvorby pracovních míst pro služby zaměstnancům amerického radaru (pekař housek na bigmac), přes změny v počasí, bezpečnost Zeměkoule, až po geopolitické začlenění země, např. s výhodou zrušení vízové povinnosti pro občany ČR (kolik stojí čekání ve frontě na US embassy?), ale zároveň s očekávaným mezinárodním nahlížením na ČR jako na US friendly country – možný výnos ve vztazích a obchodem s prozápadními zeměmi, ale i riziko kvůli teroristům a pohněváním žab na pramenech fosilních paliv při jejich přích přímo s US?

Monopolek

Státy střední Evropy mají jistou výsadu – monopol na svou pozici, měl by americký přínos radaru být stejný jako naše cena za radar? Kolik si máme „účtovat“? Včera, při hře Osadníci z Katanu jsem se mj. dozvěděl, že důvěra protihráčů nejenže spojuje, ale výrazně dokáže hru urychlit. Když budeme věřit američanům, jakou hru tím urychlíme? Dem nato?