foto: Jánošík, skiareál Vrátná, modlící se mnich
Letos, jak tvrdí někteří meteorologové, do Čech zima nevkročí. Teď, když venku poletují malinké vločky sněhu vím, že jsem se měl vsadit. Protože sníh je někdy důležitější než sůl (sníh=skupenství vody, bez soli člověk může vydržet i několik let, bez vody jenom týden a bez sněhu snad až do další zimy. POZOR! Poslední údaj ještě nikdy nebyl exaktně změřen! Minulý týden jsme se s Verušiným tátou, doc.Ing Janem Kudrnou CSc., který jel na Žilinskou Univerzitu coby oponent, zajeli o víkendu podívat taky na svah, měli jsme: on lyže, já prkno. Překvapení bylo nemilé, když pod Jánošíkem namísto nadýchané závěje sněhu prosvítalo graffiti na betonovém podstavci, kousek dál, vo Vrátnej doline toho sněhu bylo snad ještě méně, pokračovali jsme údolím až na jeho konec a vyvezli se kabinkou nahoru. Pan vlekař nás totiž nalákal na to, že zvrchu lze sjet až kam sahá sníh, potom - ukázal na konec lesa a říká - tohle sejdete pěšky. No, bylo to nějakých 4, možná 5 sloupů, i kdyby to byl kilometr, tak to by nějak šlo. Rozhodli jsme se, že bude lepší vyjet nahoru, sjet po sněhu až kam to půjde a vyšlapat zase nahoru, na konci zase kabinou dolů, ty jízdenky sa volaly HOREDOL.
foto: rozcestník: prostě jenom držet směr...
Navrchu nás překvapila krásná mlha, jako z Rákosníčka. Prostě bílo, sníh mokrej. Nebylo vidět, kde se terén dělí od oblohy, jestli jedete z kopce nebo proti němu, nebyla vYdět aňY sjezdovka, zatáčky se krásně zařezávaly (do hlubin) až si najednou říkám - teď asi spadnu - a skutečně, navíc, co mi bylo s podivem jsem v kotrmelcích nabíral na rychlosti, ale finální přistání bylo měkké. Sundal jsem prkno a vydal se hledat kamaráda. Stoupání z té hladké roklinky, do které jsem zahučel bylo vcelku zábavný. Boříc se do mokrýho sněhu jsem si dusal vlastní schody jako pěšinu, věšíc se na prkno, který jsem nesl před a nad sebou. To mohl bejt komickej pohled. Až jsme se našli, tak jsme to tam takhle chvíli plácali. Já šel dvakrát, Verčin táta třikrát!
foto: žilinské náměstí
Po haluškách a návratu do Žiliny pršelo. Střed města je krásně opravenej, a na to jak působí malebně, okolí ještě pokulhává - hned za divadlem jsou k vidění slátaný styly, vnořená náhradní okna do... No vlastně to byl asi pokus o unifikaci, na konci je fotka ulice, u které to můžete posoudit sami.
foto: sjednocené nebo rozbité styly?
