Čtvrtek, červen 11, 2009

Ještě výlety

Les toits

Kdo si chce prohlídnout nějaký výlety a návštěvy kamarádů ve Francii, má tu možnost tady. Taková dlouhá věta česky a jak může být pěkně nejasná. Ale všechny možný významy jsou správný, takže kombinujte.

Velkým překvapením byl lesík u Compiègne, najednou, z ničeho nic, z neprůchodné, zadrátovaně rozparcelované krajiny do volnýho lesa. Na jedné straně zámek a na druhé hrad Pierrefonds (trochu podvod, že byl romanticky rekonstruovanej před asi 130 lety a je možný ho zvenku zařadit do stylu Sacré coeur). V albu taky najdete obrázky z muzea kočárů a automobilů. Schválně si všimněte parádního klaksónu na volantu, pravěkýho chlaďáku a ultraaerodynamických tvarů.

Nejdál z Paříže jsme se dostali s Tomášem, když jsme se přidali ke skupině studentů architektůry z Brna a jeli s nima busem přes noc do Ronchamp na kapli od Le Corbusiera. Jak zpívají Mňágy:"i cesta může být cíl," vzal jsem si to heslo k srdci, hlavně když tam kolovaly fiasce di vino. Ale o několik dní později jsem byl překvapenej, když jsem stáhnul obrázky, kde jsme to byli a jak to tam měli jednoduše vychytaný. A všechno z betónu. Dehydratace mě dostihla v Bellefort, tam jsem nezdokumentoval ani Ň. Ale město je to parádní, neřádil tam žádnej buřič jako Hausmann v Paříži a zůstaly tam původní baráky (mým odhadem 14.století). Zpátky jsme pospávali cestou ve vlaku.

Teď posedávám nad makroekonomií, jedu 90 stran/den, dnes dojedu skriptum. Pak ještě mikro knížku a učebnici dějin. Pak zkrácená verze poznámek makro - jenom kvůli vzorečkům na modely, slidy z přednášek zase na makro. Mikro z .pdf skript. A na history podruhé nezbude asi čas, tak to asi vezmu jenom z výpisků ze shrnutí. I tak mi to vychází asi 300 stran/den...

Ještě, že je večer volejbal na Jednotě.

Obrázky / Pictures.

Středa, květen 13, 2009

Na sběru kreditů

Další do sbírky. Ubohou sérií koláží jsme si výrazně zvýšili své naděje na zisk 6 ECTS. Samozřejmě k tomu bylo i vysvětlení v podobě prezentace. Vyšli jsme z Da Vinciho Poslední večeře, kterou jsme vybavili popartovými atributy - skrouhli počet osob, trochu jsme je vyměnili, izolovali, ozdobili je, včetně cimry. Nevím jak se to Leonardovi povedlo, ale má tam uprostřed dole vypnutou televizi. Nemáme typickou věc z let šedesátých, trochu jsme přeháněli do dneška. Jedna koláž se pyšní kusem hliníku z plechovky, jinak samej papír.


Leonardo da Vinci: L'Ultima Cena

tempera na sádře, smůle a tmelu na stěně, r.1500, rozměr 460 x 880 cm, Santa Maria delle Grazie, Milano



Lauren Rudolph, Vojtěch Seman: Who_are_we_looking_up_to_#1

papírová koláž, r.2009, 201 x 287 mm, Université Dauphine, Paris

Neděle, květen 03, 2009

Jarní bludy

Včera jsme se se Slovákem Mariánem čuměli na utkání Československé. Ti, co ví, že to byl debakl a plácaná s nekonečným poměrem se nebudou divit, že nachystané láhve českého původu nestačily a Marianko navrhol prikúpiť eště dajakú fľašu. A pak se sledoval fotbal. Včera Real Madrid a Barcelona. Marián tak mal to šťastie fandit tomu klubu, ktorý prehrá, dva razy po sebe.

Dneska ráno jsem se vzbudil. První a ještě se mi točila glova. Zato jsem byl už oblečen, to je zase docela praktický. S Verušou na skypu jsme probírali CAP, tedy společnou hospodářskou politiku EU. Jestli se vyplatí. Může se na to dívat jako na investici do zdraví obyvatel a zvyšovat štěstí a HDP v dlouhým období. Dávali byste svým dětem radši mléko 2 Kč/L Made in China?

Přemýšlel jsem o cenách, jak to všechno funguje a jak se s tím dá podvádět. Ono nakupovat vypadá hrozně jednoduše, zaplatíte uvedenou cenu a šmytec. Jenomže jde o to KDO si nějakou věc koupí. Jasně, mikro říká jasně, podle užitku, přece ten hladkej kopec vpravo nahoře. Dá se to představit pro sériový opakovaný nákupy, když kupuju rohlíky, mám asi tak představu kolik stojej a kolik se z nich najím, a taky kolik jich budu kupovat když budou o kačku dražší.

Mnohem zajímavější je tohle: představte si produkt, po kterým mají lidi pokroucený užitky, že třeba závisí na různých vnějších podmínkách, nejen fyzikálních, který nelze přesně definovat a nevíte jestli nastanou. Hustý, co? Kolik za něj dáte? Podle mezního užitku? Kterýho, když jich je nekonečně mnoho?

Když jsou ty věci levný, mávnete nad tím rukou, i když to je propadák, ale u nákladnějších to bude jinak.

A taky s tím souvisí jak stanovit cenu, protože i ona sama může říkat něco o užitku. Nejenom tím, že udává P (cenu), ale taky je parametr užitku U, většinou exkluzivity, ale klidně také proto, že za míň by do toho šmejda nikdo nešel a nepřinesl mu takovej užitek. To se hodí i k tomu čínskýmu mlíku i ke vstupnýmu do muzeí (minulý příspěvek).

A ještě otázka do Světa:
Zdalipak náš pan präsident Václav Klaus, když ho tak hryže jak se mluví o tom oteplování podpořil jeho výzkum? To mě jenom tak napadlo, já přesně nevím co kdy kde řek, jenom takovej pocit, že to bylo něco jako:"neexistuje souvislost mezi činností člověka a průměrnou teplotou na Zemi." Tak mě zajímalo, jestli jenom tak něco vypustil, aby se cítil in nebo jestli se o to opravdu zajímá se stejnou vervou, s jakou přednáší o klimatu.