Jak jsme prolomili ledy

Vojta a Míra, Bois-le-Roi

Ve škole máme tělocvik a v něm předmět golf. Tuto sobotu jsme se spolužákem Mírou šli vyzkoušet, co nás tam naučili. Nevím proč, na žádným obrázku není poznat jaká tam byla kosa (=zíma). Nemáme zdokumentováno, že jsme na rybníčcích ničili tu krásnou tenkou vrstvu, ani jak na greenu odhrnujem kusy sněhu, aby bylo kudy dostrkat míček. Fakt tam mrzlo a my taky. I ta ondatra, kterou jsme vyplašili a zmizela před náma do vody si svůj útěk rozmyslela a vrátila se k nám zpátky na břeh. Vykosili jsme už na čtvrté jamce, ztratili hrst míčků a našli o jeden víc (všechny v bažinovým outu). No, jsme ještě velký lamy a máme co trénovat. Škola je nesmí flákat a tady je to vidět.

Vice obrazku/More pics.

Euro = Protection contre la crise?

Valéry Giscard d'Estaing et Daniel Cohn-Bendit
Dauphine 2008, photo: Morgane Bravo

C'est une période dure pour l'UE, la crise a diminuée la demande, on craint sur le taux de croissance du PIB. Dans cette période deux hommes Europoïds du poids Européen sont venus à Université Dauphine pour discuter sur les sujets des valeurs d'Europe, sur l'économie avec la crise et l'écologie. Valéry Giscard d'Estaing et Daniel Cohn-Bendit, l'un ancien président français et ancien ministre de finances et l'autre activiste de 68, membre du parlement européen maintenant.

Le titre servant comme une question sur la réponse de Valéry Giscard d'Estaing sur ma question de la possibilité de s'inspirer par le système tchèque avec le réglement du système bancaire européen. En effet, il a montré une espérance que ce fichier va avancer, inspiration par un pays non-membre de la zone Euro ne lui sembla crédible. Je trouve une partie d'inspiration de la réponse de VGE un peu hésitant, selon moi, il s'agit plutôt du système bancaire que du celui monétaire.

Mais quand même, on peut continuer dans cette discussion en arrivant à démontrer les qualités du système bancaire tchèque. La réponse si Euro protége plus par rapport à la protection des monnaies nationales, comme par example la Couronne Tchèque, c'est soit oui, soit non. En ce qui concerne l'adoption d'Euro dans la République Tchèque, certains sont sûrs sur la protection plus grand de la monnaie nationale que sous Euro (Vice-gouverneur CNB, membre du conseil CNB), certains sont convincés des avantages d'Euro (blogger Sedlacek) et certains doutent et hésitent (économe UniCredito, blogger Schneider).

En tout cas, il y a un besoin de contrôle contre le comportement risqué des banques. Comme blogger Tomas Sedlacek présente, le système bancaire tchèque est resté plus conservatif avant la crise, ce qui a montré une qualité d'être plus robust pendant la crise. Mais quand même est touché aussi, voir la situation des banques tchèques: inquiétudes par Cristina Muntean. Les banques européens avec le comportement plus risqué et toléré avant ont causé des problèmes immenses.

En s'inspirant par le système tchèque, il existe déjà quelques propositions comment issuer des régles et indices simples à contrôler, en n'admettant aucune place pour les banques à tricher. Par example, le blog du recherche sur EU10 propose plusieurs règles. Du point de vue d'économie institutionnelle, il est plus facile de s'inspirer que de créer les nouvelles règles, voir aussi les ordres Kosmos et Taxis de F.A.Hayek, selon lesquels Kosmos maintenant réprésent la réglementation tchèque. Il est vrai qu'elle a été adopté seulement dix ans avant mais elle assure les conditions plus douces pendant la crise.

Pour plus informations sur la débat voir Le Figaro, AFP Google, quelques photos sur l'UE BLOG. Cette débat a été télévisé et sera diffusé en différé sur les chaînes LCP et 24/24 le samedi 13 décembre 2008 à 10H du matin et la dimanche 14 décembre 2008 à 23H.

Free Museum Tour

Vojta, Felipe, Vicky

Zase byla prvni nedele v mesici. To znamena muzea zdarma. S Felipem (Brazilie) a s Vicky(Rusko, Skotsko, Izrael) jsme prosmejdili zbyvajici muzea, tedy Musée Quai Branly, kus Institutu du Monde Arabe, Musée du Moyen Age a taky na casove omezenou vystavu serie patlanin od nejakyho imitatora, Picasso nebo tak nejak. Tahle mala expozice v Musée d'Orsay podporuje Darwinovu teorii, on totiz kreslil zpusobem pokus a omyl. Jedna, dve snidane v trave se mu povedly, ostatnich 24 jakoby namaloval nejakej nemrava nezbednik ze zakladky vodovkama. Ve srovnani s Manetovym originalem si u me moc neskrt. Podivejte se na obrazky / photos from museums.

Sousedi museli plakat

Hosting a party

Be happy by Filippo
(politically incorrect photo was removed by admin)

Přišlo k nám pár erasmáků na večerní rozjezd Brazilskýho svátku, ale jelikož se všichni dobře bavili, na odchod do klubu à la Brasil nedošlo. Rozpustilo se to někdy k ránu. A dopoledne jsme se dozvěděli velikou oklikou, že slečna sousedka (přes 80 let) odvedle nemohla spát. Takže jak vypadal informační řetěz: ráno vstala a oznámila nás opilce a chuligány domovnici, ta volala landlordovi, jestli je to vůbec možný mít v bytě takovou chásku rozvernou a taky, že na nás chtěla v noci volat policajty. No a nakonec si nás pan majitel pozval na kobereček a vybral dodatečný zálohy. Jediný co nám zbylo jsou tyto obrázky. Volat policajty je tady totiž oblíbená kratochvíle.

Trocha decentnosti

Aby to tu nevypadalo nudne a jednotvarne, tak tady nabizim muj prispevek z IESabroad.

Návštěva v Paříži

Veronika en lévitant dans le Jardin du Luxembourg

Je tomu už pár týdnů, měl jsem tady milou návštěvu. Abych jí umožnil co největší kulturní požitek z tohodle štatlu, provedl jsem ju přes někerý známý fleky, kolem takový tý věže, kolem toho velkýho voblouku, po tý široký ulici pod tím vobloukem, jak tam je lidí jak vos na bonbonu, Orsejskou galerijou a taky třeba Lucemburskou zahrádkou. Více fotek můžete vidět tady.

Appartement fameux

Bonjour à tous!

Je suis très heureux que la chaîne M6 vient de vous présenter mon premier appartement à Paris dans son émission 66 minutes. Pour être plus concret, veuillez voir ce vidéo: 66 minutes: La crise d'accomodation touches les moins de 25 ans. Concentrez-vous espéciellement entre 0:03:00 et 0:12:00 pour voir une déscription détaillé sur les conditions de logement étudiant à Paris, très proche à la Tour Eiffel, dans le seizième. Si cela vous intéresse, veuillez visiter mes photos de cet appartement. Vive la France!

Zdravim!
Muj prvni pribytek v Parizi se stal slavnym. V poradu 66 minutes francouzske televize M6 dokonce predbehl prispevek z voleb americkeho prezidenta. Pro ty, kteri nemluvi francouzsky prozradim, ze prispevek popisuje krizi bydleni a ze drahy ubytovani nejvice odnasi lide mladsi 25 let. Mezi okamziky 0:03:00 a 0:12:00 promitaji Dominikovu salas, takze: 66 minutes a Krize bydleni. Nasledne muzete porovnat s myma obrazkama z chlivku.

...přistěhovalcům

Z pařížskýho muzea přistěhovalectví jsem se dozvěděl v jak ubohých podmínkách musí žít chudáci, kterí přijdou hledat práci do Francie. Z mnoha fotek jsem poznal, že jde o předměstí, obydlí jsou často ve formě paneláků, ale to je jen pro ty usazené. Pro nově příchozí jsou k mání obydlí béčkové kategorie, ve srovnání s těma panelákama, kterým tady říkají zkráceně "ašelem"=HLM. No a takoví strejcové co v chatrčích přežívají, mají jenom malou komůrku, malej stolek, postel s hadrama na místo peřiny, židli. Všechen jejich nábytek je už značně odrbanej, navíc celá cela jinak zeje prázdnotou. Občas si nějakej frajírek přitluče hřebík do zdi na přilepšenou, pro zvýšení odkládací kapacity na igelitové tašky, kabát. Jenom pro ilustraci tam měli poskládanou šestipatrovou postel, ověšenou taškama, jako symbolem neustálé cesty, která měla být symbolem ztráty soukromí.

Tohle mě donutilo vrátit se s aparátem do "starýho" bytu a trochu to zdokumentovat. Zdaleka to není tak hezký jako příbytky z fotek imigrantů. Dokonce i vystavená megapostel by poskytovala větší komfort než nocleh "u Dominika". Navíc nebyla vůbec ušmudlaná.

Zkrátka, aby Vás následující obrázky nepřivedly do rozpaků, všechno nejdříve vysvětlím. Salaš je bytem vrátnýho, čo sa volá Dominique, kterej v jednom kuse někam podává inzeráty s nabídkama na bydlení. Inzerát zní většinou pěkně, úplný výčet moderní domácnosti podtrhuje zajímavá adresa. Atraktivní cenu si čtenář inzerátu vysvětluje počtem osob. Jak Dominique uvádí, v jednom pokoji budou bydlet celkem tři studenti. V odpovědích na inzeráty se zaměřuje na studenty ze zahraničí. Je to jednoduchý, když takovej študák přijede, jeho poptávka po bydlení je málo elastická a nezbude mu většinou nic jinýho než nastoupit k výkonu trestu odnětí svobody.

Po příjezdu pak zjistí, že opravdu popis z inzerátu dokonale sedí. Až na jednu věc, obytná místnost má 4x4 m, z toho 1,5x4 m tvoří něco jako vrátnice či obývák, mezi obrázkama to poznáte podle TV a gauče, kde přespává Dominique. Zbytek, tj. 2,5x4 m tvoří tzv. salaš, která je oddělená zástěnou a kde jsou 4 regulérní místa na patrových postelích. Večer Dominique přinese ze sklepa další 3 matrace, aby se zbytek "spolubydlících" měl kde natáhnout přes noc. Obvykle spí na salaši 7 lidí a Dominique za zástěnou. Někdy je to ale opravdu "crowded" a to pak Dominique uvolní svou postel dalším spolubydlícím. Jednou jsem ho ráno probudil, když spal v koupelně na pračce. Nikdo neví kolik lidí tam vlastně bydlí, fluktuace je značná. A teď k dalším částem příbytku.

Záchod najdete na dvoře budovy, když se protáhnete mezi popelnicema. A jestliže jste opravdu otrlí, mužete vstoupit. Záchodový dvere se nedovírají a tudíž je nelze zamknout, ale zato tam nejste nikdy osamotě. Popis toalety zde radši ukončím. Po jejím použití logicky následuje koupelna, čili klička mezi kontejnerama, ostře doprava, pět kroků potmě, vlevo nahoře nahmatáte vyvrtanou dírku do dveří, zasunete prstík, otevřete vrátka po levé ruce a můžete vstoupit na schodište směr sklep. Opět bez osvětlení, tzn. prvních šest schodů se stáčí doleva, celkem o 90°, dalších šest zase doprava. Třináctý schod už je podlaha sklepení. Předpažte vysoko levou ruku na fuehrera a nahmatáte vypínač ke světlu v koupelně, před kterou teď přímo stojíte. Shrbte se a račte dále!

Nyní kuchyně. Je v ní opravdu vše, co jest zmíněno v inzerátu. Napomáhá udržovat štíhlou linie dvojím způsobem. Za prvé, stísněným prostorem, s těmito se Dominique popral po svém. Například se nemusíte obtežovat s otevíráním trouby, ve dvířkách je totiž vyřezaná díra pro vkládání krmi. Za druhé čistotou, s tímto se už musíte poprat sami. Z hygienických důvodů není špatné tento gurmánský koutek navštěvovat v rukavičkách. Gumových.

U vrátnýho ale bydlí více lidí než jen sedm v koutku na salaši. Ptáte se kde? Všude kam může mít vrátný přístup, tj. sklepní kóje, kotelna. Dokonce pronajímá i apartmány, ve kterých má zalívat kvítka, protože majitel není zrovna doma. Až budete potřebovat marketingovýho reditele, neváhejte. Navíc skvele lže, zapírá nebo si nepamatuje, překrucuje, odvádí pozornost. A hlavně: pokud si výslovně a výrazně nevyžádáte smlouvu, rád zůstane jen u ústní domluvy. No a když se pak tenhle vrátnej Dominique dohaduje s chlapcem z Guadeloupe kolik dní u něho bydlel a kolik stálo jídlo a mladík pri počítání třeba 5,5x7=? bez váhání odpoví, že 5,5x7>10, má nad ním vrátnej trochu navrch, navíc často bývají oba paličatí a mluví v metaforách po arabsku, jsou tam hádky na denním pořádku. A do toho se kouří. To jsem se ale nechal unést Dominikovou charismou, tohle mezi obrázkama zatím nehledejte.

Takže zpět do sklepení. V kotelně má ustláno student Science Po, plynový kotel prý tvoří krásný podtext. Pozadím jeho pracovního stolu je násypka na uhlí zakrytá rezavým plechem. Když prší trochu, potřebuje jen trochu novin a hader na ucpání děr. Když prší hodně, vytvoří se tam kaluž a Benjamin musí opustit kotelnu a najít si místo jinde ve sklepě. Aby se nebál, spí tam u kotle dva. Velkorysá šatna s přehledem zabírá nejvetší plochu ze všech zmiňovaných místností - je po celým sklepě.

Na druhou stranu se Dominique stará o večeře, kdo je "doma" ve 20H, může se zůčastnit. Obvykle se sejde 8-9 lidí, ale prý už se sešlo i 14. To se pak jí na dve šichty. Takže ted už znáte počet židlí, je jich šest, víc se nevejde. Stůl je jedinej a musí se po jídle vždycky složit, aby se mohly vytasit matrace. Okno se nesmí otevírat, aby se nekdo zvenku nedozvěděl, že tam Dominique není sám, proto je zakrytý důkladným závěsem po celej den. Díky tomu je na některých snímcích patrný opar z cigaret. S použitím světla je to podobný, v zájmu maximálního utajení nesvítit. Rovněž se ale nedoporučuje rozsvěcet potmě, vypínač se volně pohupuje na neizolovaných drátech a nespíná hladce.

V porovnání s fotkama ubožáků z muzea přistěhovalectví u Dominika nikdo nemá okno, stůl, skříň, soukromí. Myslel jsem si předtím, že koleje Jednota na Opletalce jsou už maximálně nahuštený, nejsou. Taky je to na Jednotě relativně pěkný. A spolubydlící jsou, až na výjimky (zde bych se nechtěl dotknout čtenářů, tak radši nebudu jmenovat), civilizovaní studenti.

Teď by Vás už nemělo nic překvapit, takže hurá na ty fotky! Ségra, díky za hosting. Et voilà: Salaš à la Dominique. V případě nevolnosti se doporučuje pokračovat s albem Mirabeau: tam kde bydlím teď.

VIVE LA FRANCE!

A přece se točí...

Už mám první známku. Za skupinovou prezentaci regulace telekomunikačního trhu EU. Taková prezentace třeba na IES většinou nesmí přesahovat 10 minut, a když je delší, strhávají se za to body. Když v zadání exposé na Dauphine bylo napsaný 40 minut, ozval jsem se profesorovi, že za tu dobu stihneme shrnout 4 tlustý knížky. A to si mě asi poznamenal do deníčku. Za posledních 6H čistýho času v předmětu International Corporate Strategies jsme se dozvěděli leda tak, že síťová odvětví byla podporována v minulosti buď státem (Francie) nebo soukromě (Velká Británie). V obou případech vznikly monopoly, který hledají zisk a nasazují vyšší ceny než v dokonalé konkurenci. Je to magisterský kurz a taky podle toho vypadá tempo. Šnečí.

Dneska byly celkem tři prezentace a jedna z nich byla honorovaná líp než ta naše, a to i přesto, že vyjmenovali všechny monopolní aspekty svých odvětví, i s tím, že nasazují vysoký ceny, dále ale pokračovali s návrhy na liberalizaci trhu. Ještě tak pro zasmátí můžu uvést příklad vítěznýho týmu: Mamutí společnost AIR FRANCE roste pomalým tempem. Mravenčí RYANAIR roste rychlým tempem. Z toho podle nich plyne, že RYANAIR přeroste AIR FRANCE:)

I pan profesor se ukázal. Potřebu regulace v leteckým průmyslu vysvětlil tím, že letenky v první třídě jsou mnohem dražší než v turistické. Tak jsem se mu na to ozval, s poznámkou od Ing. Hrubýho z IES, že záleží jen na definici produktu a trhu. Když někdo potřebuje produkt flexible travel service, protože letí třeba do NY, neví přesně datum návratu, letenku kupuje těsně před odletem a ještě by si cestou rád zdřímnul, ale ví zároveň, že chce domů co nejdříve, nebude si přece kupovat letenky na pevný datum do turistický třídy = vzdálený substitut = irrelevantní produkt (jako když byste šli na žabí stehýnka a oni Vám donesli jenom brambory s tím, že je to taky jídlo). Profesor to samozřejmě odmítl (nebo nepochopil) s tím, že rozdíly cen těchto letenek jsou tak velký, že by to rád reguloval. Potom začal mluvit o segmentaci trhu. Jsem ve Francii.

Pozvánka do Paříže

kousky Paříže, posbírano povětšinou z lodičky

Tak je to tady! S ostatníma Erasmus studentama jsme našli společný byt. Do školy je to 30 min jak metrem tak pěšky, na kole jsem to ještě nezkusil. Poskytuje dostatečný komfort všem čtyřem. Oproti prvnímu bejváku u Vrátníka je to ovšem velký skok vzhůru. A ve srovnání s kolejema na Jednotě máme kuchyň i koupelnu jenom pro sebe a jako bonus obývák s velkým oknem na jižní stranu s výhledem na náměstí. Což mi dovoluje pozvat Vás k nám "domů", místa je dostatek, zrovna otevíráme, čekám na Vaše rezervace.

Na druhou stranu jsem tam zatím moc nepobyl. Poslední dny Vypadají tak, že vstávám před 7H, jdu do školy, na přednášky, třeba i na nějakej sport, večer kolem 20H to cíluju na večeři k vrátníkovi (mám ji předplacenou do konce měsíce) a když to vyjde tak se vracím domů kolem 23H, potkám italský Erasmáky, kteří zrovna vyráží do hospody. Když to dobře vyjde tak už v 01H jdu spát. Ráno je velká šance, že se spolu zase potkáme, když se budou z hospody vracet.

Včera jsem překládal na FR-CZ Technologickým Fóru Chambre de Commerce à Paris. Pomáhal jsem firmám z ČR navázat kontakty s firmama z FR. Schválně to píšu takhle jednostranně, protože hlavní organizátor byla česká ambasáda. Frantíci měli velkej zájem o letecký průmysl, na jednání s firmama jako Aero Vodochody nebo Evektor se dlouho čekalo. Taky bylo zajímavý potkat lidi, který jsem nikdy neviděl a kteří znají mojeho tátu, jako zástupci sléváren a svazu průmyslu. A ještě malá připomínka pro chybějící firmy: pro přežití v delším období si přečtěte Schumpetera a začněte s inovacema!

Obrázky zde. Pictures here.

Jak jsem dojel do Paříže

Zase jsem si přišel vyčistit hlavu a pokud se, ať už cíleně či náhodou, ocitnete na této stránce, můžete si prohlídnout jak jsem trávil a zakončil prázdniny. Prohlídnout, protože můžu psát jenom o obrázcích, sám bych si nevzpomněl vůbec na nic. Takže jestli existuje obrázek k nějaké události, která se mě týká, vzpomenu si. Tady by mě zajímalo, jak se pozná, že má člověk sklerózu nebo ještě ne. Ale jak jeden vtip uvádí, tak i já jsem ve fázi, že občas zapomínám zavřít punt po vykonání malé potřeby. Je to jen "občas" a navíc před výkonem ještě otvírám vždy, to znamená snad jen mírný náběh. Na druhou stranu si nepamatuju ústně podané informace typu: "vzpomeň si, že" nebo "připomeň mi, že" a taky "kurz blabla se koná v učebně blabla," zejména pokud k těm věcem nemám žádný vztah. To potom musí putovat do diáže. (Všimněte si francouzskýho přízvuku v předchozí větě). Dnes jsem s tím měl problém, když jsem při testu francouzštiny, poté co zazněla otázka z nahrávky a já vybíral správné odpovědi ze čtyřech, na papíře nabídnutých, jsem často už při možnosti za b) nevěděl která bije, protože se nabídnutá odpověď vůbec nehodila a přehodila mi výhybku, z který už nebylo možný návratu.

Takže mezi fotkama najdete dokumentaci k:
a) rekonstrukci komínu na chalupě
b) zapojování trubek k novýmu kotli na chalupě
c) dřevorubě
d) našim zvířatům
e) architektůře (teď už jsem musel otevřít složku s fotkama, protože jsem zapomněl, co jsem před 20 minutama vybíral)
f) strukturám materiálů
g) opuštění Prahy, matky všech měst
h) Pařížu

Ještě se s Váma podělím o cestě Evropou bez hranic. Asi ve 3H ráno můj autobus předjelo auto s blikajícím LED nápisem STOP a POLIZEI. Na odstavným parkovišti už se dovnitř drali Simir s Andrém, prý běžná pasová kontrola, vybraným osobám jejich průkazy identit sebrali a půlhodiny študovali v autě. Potom se vrátili a odvedli si mladého asiata s kostrbatou češtinou, prý za předchozí nelegální vstupy na území Německa. To mi nešlo ani do hlavy, ale snad ještě z doby před rozšířením EU. Další kontrolu servírovali Němci až v 7H ráno v Mannheimu, kdy si nechali celý autobus vystoupit předníma dveřma a psa ani nevytáhli z auta, asi jsme byli čistí a žádnej terorista. Poslední policejní kontrolu v buse provedli frantíci v 10H. Schengen bez hranic.

Pařížský metro je velká horská dráha, někdy i jako zábavní park. Za jedinou jízdenku nemusíte celej den vylézt. Toho zřejmě využívají artisti a třeba rovnou ve vagónu metra hrají rozpustilé loutkové divadlo. Pána, u kterýho jsem si našel ubytování jsem potkal rychle. Bohužel ubytování nic moc. V podstatě je to vrátnej a pronajímá kus svýho příbytku studentům. Když to takhle pojmenuju, vypadá to moc dobře, ale je to spíš jako salaš, přesněji ta část pro ovce. Navíc tam na mě čekal jenom prázdnej kout. Možná je to frajer, ale řekl, že než dovezou postel, zaplatí mi hotel. Máme něco jako ubytovací smlouvu a stvrzenky o zaplacení. Jedinou potíž vidím v tom, že tři dny v hotelu stojí jako měsíc v jeho salaši. Když započítám i kauci, vydrží to v hotelech na týden. Jsem teda zvědavej, jak to vyřeší. Já už si hledám nový ubytování. Tento víkend se v Paříži koná autosalón a taky o víkendu budou zdarma muzea (= La Nuit Blanche 2008 à Paris) najít prázdnej hotel znamenalo popojíždět taxíkem, kterej zase cáloval landlord Vrátník, a u každýho hotelu se zeptat, zda mají volno. Dnes to byl asi sedmej. Včera mi našel jeden přes telefon a jeli jsme najisto.

Je to krása, mít si kde lehnout... To když jsem vešel do hotelovýho pokoje, líbilo se mi, že tam je všechno, co v salaši není: okno, postel, koupelna i záchod! V noci jsem se probudil zemětřesením, to když asi ve 3H ráno přijeli pokládat asfaltovou směs na ulici a kolem hotelu projížděl hutnící vibrační válec. Ten mě sice vzbudil, ale já spal dál jak špalek.

Ráno jsem si to střihnul hodinku pěšky do školy, po vzoru Čendově a po vzoru Markově jsem se představil jako Erasmus student. Začali mi sami diktovat rozvrh mých předmětů, paráda. Ale bez studentský kartičky tam nejste vůbec nic a tu dostanu až v pondělí. Teď sedím v lobby dnešního hotýlku už skoro čtyři hodiny a brousím po netu. I tady začíná podzim a když někdo nechá chvíli otevřený dvířka od zahrady, za chvíli tu pobíhají myšky, který když někdo vyleká, legračně kloužou po dlažbě při změně směru jízdy, jako Rémy z Ratatouille. Večer je nějaká slezina Erasmus, takže rozmýšlím, kolik investovat do hledání kamarádů. Z dlouhodobýho hlediska se to zřejmě vyplatí, alespoň se tam ukážu.

Tento příspěvek je vybaven obrazovou předlohou, který si prohlídnou ti, kteří přišli později.

Plačte, matematik odchází

Dneska jsem zakončil poslední předmět z bakalářských. Byla to Matematika IV a doc. Johnovi jsem vysvětloval exaktní rovnice, jejich řešení a případnou výrobu. Na přípravě jsem tam napsal úplně všechno rychlostí blesku, a tak se poprvé stalo, že jsem čekal na pedagoga já a ne on na mě. V této volné chvilce jsem si prohlížel nástěnnou automapu Česka, která u něj visí na zdi. Překvapilo mě, jak jsou silnice v okolí Brna symetricky uspořádaný, přesně podle osy. No, pak jsem mu to přečet´, u odstavce výroba exaktních rovnic mi položil doplňující otázky co všechno si můžeme dovolit, aby ta diferenciální ještě byla exaktní. Taky jsem nederivoval na papír, ale jenom z hlavy a pak odpovídal. Sám tomu asi nemohl uvěřit, když ještě minule mi říkal, že bych se už měl naučit derivovat. No, vyšlo to!

Minulý rok se na ies-prague.org strhla diskuse o náročnosti vyučujících matematiky, to když prošlo předmětem matematika I málo studentů. Když chodbou křižoval sem a tam doc.Kalenda, napadlo mě udělat si takovou menší bilanci. Jsem totiž jeden z mála, který na matematiky I-IV vystřídal hned tři vyučující (nepočítám doktorandy na seminářích) - doc.Kalendu, doc. Zelenýho a doc. Johna. Rozdílů je mezi němi několik.

Zatímco Kalenda často kombinuje na písemkách běžný základ, ke kterému přilepí nějakou obezličku, na což musíte použít trik, aby vyšlo řešení a mezi oblíbená čísla výsledků patří z nejhezčích log2 a e. Často býval výsledek, když jste čekali jedno číslo, ve tvaru poměrně rozsáhlého zlomku. Psávalo se na v Karlíně na matfyzu, mají tam neskutečně komfortní stoly oproti posluchárně 109 na IES. Výsledky ústní zkoušky do 4H v Karlíně, opravuje smečka doktorandů. Zkoušel s pomocníky jako doktorandem Johanisem (býval zaměřený do hloubky a efektů jemných změn věty, definice). Ústní zkouška bývala zahájena klíčovým pojmem, který citujete anebo jdete domů, za ostatní už získáváte body: za definice, věty, věty s důkazem a příklad na implikace o čtyřech tvrzeních. Průběžně můžete sledovat kolik už máte bodů, na projítí je potřeba, stejně jako z písemky 35 z 60.

Doc.Zelený je přímočařejší, na běžný základ příkladu přilepoval nanejvýš jednu zapeklitost, která šla poměrně jednoduše odkrýt a standardním způsobem dospět k výsledku. Na ústních zkouškách, stejně jako Kalenda, avšak s tím rozdílem, že se věty s důkazem dělí na lehké a těžší a od každé jednu máte za úkol. Na implikacích jsou jen tři tvrzení. Písemka i zkoušení probíhalo na IES a výsledky přibývaly na webovou stránku až do druhého dne, zato je ale opravoval všechny zřejmě sám. Zkoušel s pomocníky, jednou jsem měl Kaplickýho, toho zajímalo i lingvisticky přesné znění definic.

Naopak u doc.Johna jsou písemky složeny z jednoduchých typových (avšak někdy náročných časově) a složitějších příkladů. Ke úspěšnému složení písemky je třeba 35 z 60, ale k dobru máte body za domácí úkol a písemku ze semináře (dohromady až 5). Zatímco písemka byla na IES, s výsledky (opravené doktorandy) do 4H od odevzdání v malé místnosti IES 601, zkoušelo se v Karlíně. Ústní zkouška je binárního charakteru a víceméně počet bodů písemky určuje známku. Je složena z jednoho tématu, ke kterému píšete definice a věty, někdy i lehčí důkazy, často se řeší teorie a postup k řešení příkladu. Pedagog zkoušel výhradně sám a nechával si tak větší pravomoce, na druhou stranu nikdy nešťoural moc hluboko do detailů.

Ještě ta slibovaná bilance, asi budete mrkat na drát. Písemku z Matematik I-IV jsem psal 16 krát, tzn., že průměrně byl čtvrtý pokus ten úspěšný. Na ústním jsem zato byl ale jen 6 krát, ale zato u všech třech výše uvedených mozků, tj. po každé 1,5 návštěvě jsem prospěl a odnesl si svou milou známku. Na ústním jsem nejdéle seděl u doc. Zelenýho na Matematice II, bylo to 4H30min a vymýšlel jsem při tom IFT, tedy větu o implicitní funkci, a její důkaz, po čemž jsem nakonec řešil i implikace, ze kterých mi stačilo získat 8 z 9 bodů, abych přelezl pass level. Bylo to zároveň zkoušení, který mě nejvíce nasralo. Jak je uvedeno výše, byly jenom tři tvrzení a za úkol bylo vymyslet kterými směry mohou jít implikace. Vzpomínám si, že jsem nad tím seděl asi hodinu, když mi to furt nesedělo, tak mu povídám, že jsou nějaký divný, když v tom mi ukázal ještě zadání, který jsem přeskočil a ve kterým byla výchozí informace. Řešil jsem tedy znovu, vím, že okolo ostatní studenti mezitím přicházeli a zase odcházeli. Asi jsem tam tehdy měl několik chyb a bodů by bylo málo, ale muselo to být těsně, ale nestačilo. Zkoušky z matematik vždy patřily mezi hlavní témata jak ve zkouškovým tak i na blogu.

Je to takový pěkný, když se chodí matematika psát i zkoušet na matfyz, teď máme vždy takový pěkný pocit zvaný "před matfyzem" kdykoli jdeme okolo, podobně jako na stezku odvahy.

Byli jsme v Tatrách

Sivý Vrch, foto: Peter Marko

Přesněji v Západních Tatrách, Roháčích. Počasí vyšlo, cestou na hřeben jsme vždy šlapali v mlze, což nám morálně pomáhalo v cestě vzhůru, na hřebeni se mraky rozfoukaly a občas jsme zažili i povznášející pocit, kdy koukáte dolů, odkud jste přišli a připadáte si tak nějak lehce, vysoko. Z naší IES skupinky postupně odpadávali členové za důležitějšími úkoly. Nakonec jsme si šli vyřídit účty s Kriváňem jenom já s Markem. Po deseti letech už to pro mně nebylo tak náročný a Markovi teď vyšlo počasí. Pořádně jsme to tatranským ukazatelům nandali. Namísto slibovaných 6H30 nahoru a dolů jsme za 5H už seděli v autě a jeli domů, a to i včetně neskutečně dlouhého královského dojídání většiny pokrmů, liptovského a jiných krajů, na Kriváňu. Prostě tam svítilo pěkně slunko. Další obrázky leží tady.

Jak mi začaly prázdniny...

...aneb o tom, jak jsem se nedostavil na zkoušku a jak se ze mne v dohledné době tohoto kalendářního roku nemůže stát nositel titulu bc.

Když se přibližoval poslední termín zkoušky Matematiky IV před nejbližšíma záříjovejma státnicema, zbývalo mi týden na to, abych se naučil trochu teorie a pustil se do počítání. Sedm dnů, to jsem na žádný z dvou předchozích pokusů nevěnoval, vždy se to krylo ještě s, ehm, statistikou II, předmětu, který jsem měl splnit už před dvěma lety.

Asi po třech dnech definic a vět tohoto posledního týdne říkám spolustolovníkům na obědě v žertu, že až mi bude nevolno, ať mi vypumpujou ty houby z žaludku. A co se nestalo, když odpoledne mírně pokročilo, začlo mě bolet bříško, což byla dobrá záminka proč nesedět u stolu, ale ležet v posteli. Až odpoledne pokročilo zřetelněji a měl jsem po siestě, začalo bříško stonat ještě víc. Na radu spolubydly medika Kovyho jsem začal rozhánet zaražené větry dřepama, ale ani dlouhé cvičení nepomohlo. Ráno jsem zašel za dochtorem a večer už byl bez něj. Ano, bez appendixu.

V ten stejný den, kdy jsem se nechal hospitalizovat, si Veronika vybojovala bc. titul. Alespoň někdo z nás dvou. Teď ji asi musím ve všem poslouchat, ona na to má papíry. Ona ví líp co je správný, kdy mám mít žízeň a i ty další věci.

Pobyt v nemocnici se protáhl na pět dnů, čili přes termín zkoušky z matematiky. Na otázku vypsání extra termínu ještě před záríjovou státní zkouškou doc. John z MFF opáčil, že končí se zkoušením a jestli o to stojím, ať přijdu v září, že jeden termín tam ještě je. Akorát až po státnicích, které tedy nestihnu. No co, říkám si, budou další.

V září odjíždím na Erasmus do Paříže na Université Dauphine a nebyla by to legrace, kdyby mi všechno šlo standardně, jako na drátkách. Přihlásil jsem se tam na magisterský kurzy, který mi schválil budoucí garant mgr. studia na IES, jenomže já pojedu ještě jako bakalář a kredity se mi budou počítat, no, schválně hádejte kam? Taky nemůžu ztratit status studenta. Dnes jsem si to prokonzultoval s proděkanem pro studium doc. Jirákem. Na státnice tak půjdu nejdříve za rok. To znamená zase podávat přihlášku na mgr. studium a v případě, že se mi nepovede v září matika, tak pro sichr zároveň i přihlášku na bc. Doufám, že na studijním oddělení v tom nebudou mít guláš.

Tady můžete vidět, že zkoušky, jakožto ani žádný jiný věci, který čekaj´až s nima zatočíte, se samy neudělaj´, neutečou ani ony a neutečete před nima ani Vy, byť je možné je odsunout za vzdálenější horizonty.

Zdraví především.

jak doklepat cerven

Z blogu Martina Gregora jsem se docetl o aplikaci WORDLE, ktera Vam behem chvilky vizualizuje cetnost slov v nejakem textu, cimz o nem ziskate jisty prehled. Hned jsem tim prohnal svou bakalarku, to abych na ni nezapomnel, moje statnice a jeji obhajoba budou totiz nejspis zadlouho.

Furt jeste doklepavam matiku IV, pri uternim pokusu jsem si na ustni casti zkousky u Doc.Johna nevzpomnel na exaktni rovnice a jejich reseni. Cestou ze Zk jsem si to trochu rozmyslel a shrnul, ze jsem to mohl vymyslet. Vzpomnel jsem si na ne az za stolem na koleji. Pozdě.

Odpoledne se cela pritomna osadka 415ky vydala na zavod Prazske schody a uz cestou k nim zacalo prset, prisli jsme pozde, zacatek se pry jel na suchu. Prvni zavodniky jsme zahledli ale uz na vlhkym. Zacalo se jim to na kostkach mirne smykat, kazdy desaty zavodnik se oprel o barieru pri vracecce pod schodama. Dest postupne a rapidne nabiral na sile, k tomu jeste foukal narazovy vitr, ktery prevracel bariery a vrhal je primo do trati, coz na uzkych schodech zabralo vetsinu jejich sirky. Chvili po tom, co zacalo opravdu hodne prset nam umyla nohy zaplavova vlnka a proud, jenz stekal dolu po schodech. Pak uz nikdo neprojel. Stan VIP podlehl anarchii a naplnil se i divaky jak prostredek hromadne dopravy ve spicce. Za rohem na Hrade zatim probehla vymena strazi, ktery se pred destem schovavaly v boudickach. Cely mesto se po desti nebo behem nej vylidnilo. Cestou zpatky na kolej jsme si doprali teply jidlo a vyuzili vyhod globalizace. Konzumace cheesburgeru vcelku kontrastuje s Karlovym mostem. Kdybysme byli puntickari, rikali jsme si, tak jeste hodime papirovy obaly do reky, to aby byly efekty globalizace patricne demonstrovany.

Dlouhé vlasy...

...krátký rozum, aneb jednou to přijít muselo. Vážení, ANO, toto pořekadlo upřednostňuje použití nástroje "nůžky" a vzhledem k neodkladné situaci popsané v posledním odstavci minulého příspěvku snad není ani co dodat. Nevím proč se nechal ostříhat JK, když má z matematiky jedničku, ale mě to snad pomůže jak ve statistice tak i na tu matematiku.

Před: Máničky ze 415

Průměrná délka vlasů na pokoji 415 se z hodiny na hodinu snížila řádově o 15 centimetrů, přičemž polovina osádky na své vlasy ani nesáhla.

Po: Klucí ze 415

Další vlasaté fotky jsou k nalezení zde.

Haha, link vypršel, 18/11/2009 doplňuju dodatečně ještě jednu z března 2008.

Obhajoba musí počkat

Jak se termín odevzdání bakalářských prací přibližoval, musel jsem taky už něco vytvořit. Vzhledem k tomu, že doma mi psát nejde a na koleji jen s obtížema, byl jsem rád, že jsem mohl tvořit pod křídly konzultanta (Zdeňka Kudrny) na jeho současné univerzitě (CEU), v jednom z jeho officů.

Hnízdo na CEU, provided by ZKu

Během asi deseti dnů proběhlo moje téma několika stádii vývoje. Od oplodňování čísílkama, podobnýho křížení hmyzu se savci, který samotný zabralo tři čtvrtiny času, a ze kterého nakonec byly použity jen tři grafy aproximující četnost inovací, přes popis vývoje exportu dotyčných postkomunistických zemí EU (EU10), jenž trval nejvýše den, přes náznak použité argumentace, sepsané rovněž během jednoho dne či noci, až po její sepsání, přes noc. To bylo jen takové pokusné genetické inženýrství, běhěm kterýho vylezlo na povrch jak práci postavit.

Samozřejmě ty noční pasáže za moc nestály, což jsem zjistil vždy až ráno, když ve všech stvořených odstavcích bylo víceméně to samé, v podstatě pouze jinak podané. Taky z těchto úprav jsem si vzal poučení, že už nikdy nebudu kompilovat jednu část ze dvou, navzájem si podobných. Smazat obě části a vzpomenout si při jejich rekonstrukci jen na kusé informace přináší stručnější a čistší sdělení.

Největší omezení mi přišlo omezení na alespoň 35 normostran, možná i z toho důvodu jsem to původně moc natahoval, až se to nakonec nedalo ani číst. A proto jsem to musel přepisovat. Díky Zdendovi, který mě na to neustále upozorňoval, přičemž mi k tomu ještě přikládal spousty pozměňovacích návrhů. Teď už vím, že je lepší od začátku jen suše šlapat problému na paty a moc při tom nefantazírovat. Ty normostrany potom samy přilezou.

Další vývojová část přišla po návratu do Prahy. Na kolejích velmi rychle zjistíte, jak jsou na tom ostatní, kdo má práci už vytisklou, kdo ji už pokřtil a taky kdo si teprve připravuje teze k odevzdání. U mě probíhal handl se strukturou argumentů, informací a mou angličtinou, hledaní kloudnýho pořadí a formulací. To byl poslední týden tvorby a ještě jednou poděkování konzultantovi ZKu za spoustu návrhů a připomínek. Bakalářská práce se nakonec narodila v termínu pro obhajobu v červnu 2008. Ještě si holka užije, jako oponent byl vybrán ředitel našeho institutu - Prof. Mejstřík. Nevím sice podle jakého klíče, doufám ale, že zrovna ne podle toho, jakou masku nosili studenti na plese FSV v březnu 2008. To by teprve bylo to správný "zúčtujem spolu," jak od hejska z těšínské věžě.

Hnízdo na Jednotě

Co čert nechtěl, při doklepávání předmětů z druháku (Mat IV a Stat II) jsem zřejmě podcenil jejich zkoušky. Buď mám velmi nízkou úroveň znalostí anebo jsem u vyučujících velmi oblíben. Chtějí mě vidět znovu a znovu. Bojím se, že jde spíše o to první, něco s tím už musím udělat, jinak se k obhajobě nedostanu a moje bakalářka nikdy nebude dospělá (mature).

Hnízdo pod kolejí

Další obrázky pořízené při tvorbě BC práce jsou tady.

Jak vypadá inflace

Naše debaty z pokoje č. 415 o tom jak vypadá inflace, k čemu je růst CPI a proč v ČNB měří inflaci, aniž by se koukli na změnu monetární báze a o tom odkud se berou peníze, jestli z úvěrů komerčních bank, našly nový link, kde tohle téma už někdo přemítal před náma.

Salut de Lyon

Několik obrázků z neočekávaného výletu.

Le matin a Lyon / Ráno v Lyonu

Structure lyonnaise pendant l´apres-midi / Odpoledne v Lyonu

Lyon pendant la nuit / Večer v Lyonu

For more photos of Lyon trip click here.
Pro více fotek klikněte zde.

Deník z Dolomit III

Belvedere, Canazei, Sellaronda

Letosni vydani jiz jen jako pseudodenik, neb se mi ty dny nepodarilo zasadit do skatulek, abych je od sebe oddelil. Mimo jine to znamena, ze se mi tam libilo a klidne bych tam jeste zustal. Sice tuto nedeli uz probehne zaviracka letosni sezony, snih ale zustal a kdyz nahodou prisel vitr a mrak, tak dokonce mrzlo. Slapat kopec (obtiznosti 10 schodist na Jednote) bylo treba jenom jednou a to kdyz pri vetru vypli lanovky. Kdyby to bylo mozny, slapal bych ho kazdej den i bez lanovky. Vetsina hospod uz mela zavreno, lidi bylo malo. Tyto dve veci spolu souvisi, tazko ale povedat co bolo skorsie pri rozhodovani tychto subjektov a co zavisi na com. Vetsina lyzaru, tech co dorazili, pochazela ze zemi Visegradske styrky.

Evita & Elisa, Col Rodella, Campitello, Sellaronda

Alba village (down), Gran Vernel (top left)

Verusha behind Gruppo Sella, Sellaronda

empty Belvedere, Sellaronda

even a big boy can have a bibi, ergonomic filling creation

2C more photos click here
pro vice fotek kliknete zde
Denik z Dolomit I
Denik z Dolomit II

Štyrka v Budapešti

Four in Budapest

How a sculpture became a used art object

Szent Matyás reconstruction, as much work as on a church
(...tolik práce jak na kostele:)

...and then Svejk conquered the Hungarian castle
(Jirka`s traditional style of climbing a hill)

A pity there is no military service anymore...

Budapest invention: both-sided bench

Buda & Pest

to see more photos click here

Balancez!

Příspěvek pro ty z Vás, kteří bojují na vícero frontách: "nějak si to vyrovnejte!"

...na plese FSV

Ples Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, 2008

legrace začala už cestou v tramvaji

rozpustilí kantoři při vstupu do hlavního sálu

IES_2004_fragment

Pokuste se vyvrátit, že Martin Gregor (uprostřed) či doc.Schneider (modrá košile) nedorazili na ples FSV

mírně kompromitující foto

Tak co, pánové? Zvednem sazby o 0,25% nebo si dáme ještě jedno a zítra překvapíme s 0,5%?

Nejcennější foto večera (uloveni s dvojníky: mikroekonom Ing. Koubek a děkan FSV prof. Víšek; dále Mara a Čenda, Míša a Vláďa)

IES_2004 na Šumavě

Šumava


1.cena za největší nadhled

Chaloupka na Jižních stráních poblíž šumavský železniční stanice Zelená Lhota


1.místo v kat. největší drsňák, člen předvojového týmu α - Radek


(b)Radek na Černém jezeře


fragment týmu β při výstupu na Špičák

Jirkův stylový výstup na Špičák, tzv. "na Švejka"

Sjezd uzavřené černé proběhl až na výjimky v pohodě. Za povšimnutí stojí zejména úsek nad borůvčím, kde končí viditelné stopy našich zadnic a ona plotna bez sněhu, kterou mě Jiřík protáh`. Mimochodem jedno upozornění pro příští sjezdy: na černé sjezdovce je prakticky nemožné zastavit, zejména bez lyží, maček či sněžnic.

Kuba (náš medický dozor) podává report o svém zdravotním stavu

JARin doplňuje tekutiny


Jirko, vstávej!

Pěkně v teple, to sou naši muzikanti: Čenda, Jirka, Záva

Skvadra IES, která se do té chaloupky celá nasoukala, při hledání vrcholové hospody Prenet na vrcholu kopce Prenet (nenašli jsme, nebyla tam)