neděle, února 04, 2007

Jak je to s tou základnou

K čemu radar a protiraketová základna?

Na Světě nejsou pouze civilizované země s diplomaticky uhlazeným jednáním s ostatníma, dokazuje to např. i fakt, že Severní Korea už na konci srpna 1998 vypustila balistickou raketu, přímo přes území Japonska. Kim Čong-Ilova Korea bohužel není jediným politicky málo stabilním a svobodným státem, kde si musí zvyšovat nezávislost, potažmo sebevědomí, nikoliv zapojením se do výrobních procesů a pravidel mezinárodního obchodu, ale obranou vlastního území. Tyto zbraně jsou politicky v méně stabilních a svobodných zemích lehce zneužitelné a použitelné. Stejně tak jako Severní Korea ve východní Asii, tak i třeba Írán na středním východě se nechtějí podvolit tlaku na nepřiměřené ozbrojení vzhledem ke stabilitě politické situace. Rakety totiž představují v podstatě veškerý jejich vliv na okolní Svět. Pro případ rizika zneužití nebo cíleného odpálení na okolní státy se budují obranné protiraketové deštníky. Podobný nákladný systém si vybudovalo Rusko, má ho i Čína. Pro monitorování vypuštění rakety na blízkém a středním východě to mají Američané poněkud z ruky. Proto se snaží o vystavění stanice v bližší lokaci.

Proč zrovna v Česku?

Americká protiraketová základna má být integrována do systému NATO a „odstřelovat“ balistické střely a rakety s cílem nasměrovaným na Evropu a USA. Na samotné zahájení obranné operace je potřeba několik minut. Při tomto plánu umístění radaru v Česku a základny v Polsku, má být 90% sídel EU "zakryto". Takže se může stát, že rakety vypálené poněkud zblízka mohou bez jakékoliv reakce dopadnout i na území členských států NATO. Proč tedy radar neposunout blíže hranicím území států NATO na jihovýchod? Odpověď je vcelku snadná, náklady spojené se základnou - potřebuje rozsáhlé území, obranné vojenské zóny, infrastrukturu, a riziko – vyplývající především z politické nestability, jsou minimalizované právě při umístění radaru v některém z vojenských prostorů ČR a základny v Polsku. Navíc to můžeme chápat jako politickou důvěru projevenou Američany za stabilní demokracii.

Jak se do lesa volá...

Tato protiraketová základna není primárně namířena proti Rusku ani Číně, ona tyto státy vůbec nemusí znepokojovat, protože poměr počtu obranných raket ku počtu raket v arsenálu Ruska nebo Číny je velmi směšný. Nejen v ČR máme obavy, ona taková vojenská stavba v cizí zemi je velice riskantní počin a jejich chování k domácím musí být velice ohleduplné, nakonec je to domácí země, která vlastní vlastní infrastrukturu a dodává energie, navíc pokud jsme členy NATO, můžeme zůstat naprosto klidní vůči nějakým nekalým počinům od Američanů. Radar spolu s protiraketovou základnou jsou schopni bránit v případě útoku i sami sebe, proto si každý rozumnější terorista může předem rozmyslet, zda má smysl se o to vůbec pokoušet.

pátek, února 02, 2007

Radar

Umístění amerického radaru na českém území. Komunisté zcela odmítají, zelení jen za připojení radaru k Severoatlantické alianci (k NATO). Je pěkné vědět co si myslí ta která strana, ale málokdo Vám sdělí proč, či jaké jsou jejich poměrné váhy a co leží na jejich miskách.

Vojenská technika

Jaký je vojenský cíl americké základny a radaru? Bránit Evropu? Co všechno dokáže radar? Ochrání radar v ČR a základna v PL od raket i EU, PL, ČR? Budou američané poskytovat údaje o nebezpečí příslušným státům a organizacím? Neměli by si češi postavit taky jeden? Stálo by jim to vůbec zato, při jisté pravděpodobnosti útoku, kvůli pár milionům lidí? Není už v EU nějaký? Co když přijde země z východu, s podobným návrhem. Třeba Rusko, plné fosilních paliv - je dobré s nima být kamarád, povolíme jim základnu u nás? Může se stát z ČR „nárazník“ bitevní zóny? Jak se na letící raketě pozná, kam má namířeno? Čí by potom byla práce ji zneškodnit? Jak se zneškodní raketa? Druhou raketou? Co se stane s druhou „obrannou“ raketou? Odpálí ji taky ve vyšších vrstvách atmosféry? Nebo další strana vyšle další a svou „obrannou“? Není dobré tyto systémy sjednotit nebo zapojit do nějakého obranného systému? Existuje nějaký?

Kde to rozseknout?

Pro rozhodování je víc než dobré kvantifikovat a ocenit možné přínosy a náklady, tedy podle standardní rovnice ekonomického zisku. Přínosy a náklady je třeba hledat v co nejširší škále. Jako od přínosu tvorby pracovních míst pro služby zaměstnancům amerického radaru (pekař housek na bigmac), přes změny v počasí, bezpečnost Zeměkoule, až po geopolitické začlenění země, např. s výhodou zrušení vízové povinnosti pro občany ČR (kolik stojí čekání ve frontě na US embassy?), ale zároveň s očekávaným mezinárodním nahlížením na ČR jako na US friendly country – možný výnos ve vztazích a obchodem s prozápadními zeměmi, ale i riziko kvůli teroristům a pohněváním žab na pramenech fosilních paliv při jejich přích přímo s US?

Monopolek

Státy střední Evropy mají jistou výsadu – monopol na svou pozici, měl by americký přínos radaru být stejný jako naše cena za radar? Kolik si máme „účtovat“? Včera, při hře Osadníci z Katanu jsem se mj. dozvěděl, že důvěra protihráčů nejenže spojuje, ale výrazně dokáže hru urychlit. Když budeme věřit američanům, jakou hru tím urychlíme? Dem nato?