Už jsem si přestal něco myslet. Nebo jsem to zapomněl. Až si o něčem začnu něco myslet a bude to statisticky signifikantní, přitom to nezapomenu, podělím se.
Teď si vzpomínám, venku svítí slunko. Poslední dny spím tak 9 hodin přes noc a k tomu ještě 5 hodin odpoledne. Vysadil jsem totiž kávu, kterou jsem se poslední týden poháněl. Co jsem chtěl říct?
Jo, tak zeširoka z posledních měsíců: na tento semestr mi zbyl jen jeden předmět - ekonometrie (kombinace statistiky a ekonomie). A abych volný čas rozumně využil, rozeslal jsem v září CV. Kolotoč pohovorů se přestal točit, když jsem zjistil, že čas, který bych mohl příštích pár měsíců věnovat "práci" nebude tak flexibilní, protože volnej semestr mezitím zmizel. A nastala verze beta. Přes absolventa CEU Ivana jsem se tak koncem listopadu nalogoval do ekonomicko-finanční sekce institutu
Glopolis.org, abych jim tam pomohl s pojednáním o příčinách kritiky činnosti
EIB. Přesné zadání nebylo, měl jsem dost volnosti. Cílem bylo do konce prosince odevzdat paper o 15 stránkách.
K tomu se přidala ta ekonometrie a ještě odevzdání 20 stran diplomky. Samotný napsání paperu jsem odkládal na dobu, kdy toho budu vědět víc a budu mít víc načteno. Strávil jsem s tím veselé vánoce. Pět dnů před deadlinem posunutým na konec prvního lednovýho týdne jsem zjistil, že schválená struktura paperu nejde publikovat a rozhodl jsem se ji celou změnit. Bohužel, mám malou RAM v hlavě a v lineárním textu to nešlo. Mám z toho i obrázek, strukturu jsem dělal off-line, manuálně, s nůžkama a lepící páskou.
Postupně jsem různé verze paperu, rozstříhal, vytřídil a seskupil jinak, abych je mohl popsat z finálního pohledu, aby jsem nevynechal žádnou klíčovou myšlenku a aby se neopakovaly. Nešlo tam o čísla, spíše o institucionální pohled na zřízení a plnění cílů EIB. Poslední víkend začal stříháním, sobota zhruba tak, jak ukazuje obrázek, proběhlo třídění. V neděli jsme celý den hráli
volejbal v amatérské lize. V šest večer došlo na lámání chleba a psaní se už nedalo vyhnout. Tak jsem si sedl, dal si kafe, a začal psát. Pak druhý a třetí, spolubydlící odešli do školy. V poledne jsem omluvenku, že to dopisuju. Další kafe a už v šest večer posílám 30 normostran. Stačilo to vysedět.
Pondělí jsem tak šel spát brzo. Zbytek týdne jsem si přál věnovat ekonometrii. Nevím proč, nějak se mi do toho nechtělo. Přál jsem si to postavit na pár typech příkladů, který umím i pozadu. Bohužel se odvození předem neznámých vychytávek pro různý druhy modelů neumím naučit (byly by toho kvanta a je to všechno v učebnicích). Takže jsem do svýho portfolia přidal pár jednodušších univerzálnějších odvození. A zalil to omáčkou své omezené představivosti. Tohle zní krátce a taky je, prokládal jsem to hodně fotbálkem, volejbalem a surfováním (po netu). Páteční písemka opět překvapila, opravdu oceňuji tvořivost lektorů
tohoto předmětu. Jo a k tomu ještě před písemkou bylo potřeba vytvořit projekt.
Od tý doby jsem kafe neměl a spím. Včera jsem si dal asi hodinovou procházku po Praze. Dnes už mám po snídani a půjdu zas. Večer bude
trénink freedivingu i se saunou. To mi připomíná sehnat k tomu jízdenky, prý tu teď bude výlučně nějaká Openkrad.
Dozvěděl jsem se, že fakultní požadavky na diplomku jsou 70 stránek. Průměrně dlouhý paper s ekonometrií jich má odhadem 20. Rozhodl jsem se diplomku rozdělit na dvě eseje. Jednu povídací - institucionální. Druhou na kvantifikaci vztahu mezi konkurenceschopností země a její pravděpodobností bankrotu. Ta druhá mi přijde lehce vyčerpatelná, nemůžu k ní najít dostatek relevantní teoretické literatury. Třeba ani ratingové agentury nepodávají vysvětlení jak k hodnocení došly. Budu si to asi muset vymyslet sám, což bude kratší. Test vaší RAM:",co myslíte, o čem bude povídací esej?"
Čekám na výsledky ekonometrie. Já to psal, teď je to na nich.
