Byli jsme v Tatrách

Sivý Vrch, foto: Peter Marko

Přesněji v Západních Tatrách, Roháčích. Počasí vyšlo, cestou na hřeben jsme vždy šlapali v mlze, což nám morálně pomáhalo v cestě vzhůru, na hřebeni se mraky rozfoukaly a občas jsme zažili i povznášející pocit, kdy koukáte dolů, odkud jste přišli a připadáte si tak nějak lehce, vysoko. Z naší IES skupinky postupně odpadávali členové za důležitějšími úkoly. Nakonec jsme si šli vyřídit účty s Kriváňem jenom já s Markem. Po deseti letech už to pro mně nebylo tak náročný a Markovi teď vyšlo počasí. Pořádně jsme to tatranským ukazatelům nandali. Namísto slibovaných 6H30 nahoru a dolů jsme za 5H už seděli v autě a jeli domů, a to i včetně neskutečně dlouhého královského dojídání většiny pokrmů, liptovského a jiných krajů, na Kriváňu. Prostě tam svítilo pěkně slunko. Další obrázky leží tady.