Plačte, matematik odchází

Dneska jsem zakončil poslední předmět z bakalářských. Byla to Matematika IV a doc. Johnovi jsem vysvětloval exaktní rovnice, jejich řešení a případnou výrobu. Na přípravě jsem tam napsal úplně všechno rychlostí blesku, a tak se poprvé stalo, že jsem čekal na pedagoga já a ne on na mě. V této volné chvilce jsem si prohlížel nástěnnou automapu Česka, která u něj visí na zdi. Překvapilo mě, jak jsou silnice v okolí Brna symetricky uspořádaný, přesně podle osy. No, pak jsem mu to přečet´, u odstavce výroba exaktních rovnic mi položil doplňující otázky co všechno si můžeme dovolit, aby ta diferenciální ještě byla exaktní. Taky jsem nederivoval na papír, ale jenom z hlavy a pak odpovídal. Sám tomu asi nemohl uvěřit, když ještě minule mi říkal, že bych se už měl naučit derivovat. No, vyšlo to!

Minulý rok se na ies-prague.org strhla diskuse o náročnosti vyučujících matematiky, to když prošlo předmětem matematika I málo studentů. Když chodbou křižoval sem a tam doc.Kalenda, napadlo mě udělat si takovou menší bilanci. Jsem totiž jeden z mála, který na matematiky I-IV vystřídal hned tři vyučující (nepočítám doktorandy na seminářích) - doc.Kalendu, doc. Zelenýho a doc. Johna. Rozdílů je mezi němi několik.

Zatímco Kalenda často kombinuje na písemkách běžný základ, ke kterému přilepí nějakou obezličku, na což musíte použít trik, aby vyšlo řešení a mezi oblíbená čísla výsledků patří z nejhezčích log2 a e. Často býval výsledek, když jste čekali jedno číslo, ve tvaru poměrně rozsáhlého zlomku. Psávalo se na v Karlíně na matfyzu, mají tam neskutečně komfortní stoly oproti posluchárně 109 na IES. Výsledky ústní zkoušky do 4H v Karlíně, opravuje smečka doktorandů. Zkoušel s pomocníky jako doktorandem Johanisem (býval zaměřený do hloubky a efektů jemných změn věty, definice). Ústní zkouška bývala zahájena klíčovým pojmem, který citujete anebo jdete domů, za ostatní už získáváte body: za definice, věty, věty s důkazem a příklad na implikace o čtyřech tvrzeních. Průběžně můžete sledovat kolik už máte bodů, na projítí je potřeba, stejně jako z písemky 35 z 60.

Doc.Zelený je přímočařejší, na běžný základ příkladu přilepoval nanejvýš jednu zapeklitost, která šla poměrně jednoduše odkrýt a standardním způsobem dospět k výsledku. Na ústních zkouškách, stejně jako Kalenda, avšak s tím rozdílem, že se věty s důkazem dělí na lehké a těžší a od každé jednu máte za úkol. Na implikacích jsou jen tři tvrzení. Písemka i zkoušení probíhalo na IES a výsledky přibývaly na webovou stránku až do druhého dne, zato je ale opravoval všechny zřejmě sám. Zkoušel s pomocníky, jednou jsem měl Kaplickýho, toho zajímalo i lingvisticky přesné znění definic.

Naopak u doc.Johna jsou písemky složeny z jednoduchých typových (avšak někdy náročných časově) a složitějších příkladů. Ke úspěšnému složení písemky je třeba 35 z 60, ale k dobru máte body za domácí úkol a písemku ze semináře (dohromady až 5). Zatímco písemka byla na IES, s výsledky (opravené doktorandy) do 4H od odevzdání v malé místnosti IES 601, zkoušelo se v Karlíně. Ústní zkouška je binárního charakteru a víceméně počet bodů písemky určuje známku. Je složena z jednoho tématu, ke kterému píšete definice a věty, někdy i lehčí důkazy, často se řeší teorie a postup k řešení příkladu. Pedagog zkoušel výhradně sám a nechával si tak větší pravomoce, na druhou stranu nikdy nešťoural moc hluboko do detailů.

Ještě ta slibovaná bilance, asi budete mrkat na drát. Písemku z Matematik I-IV jsem psal 16 krát, tzn., že průměrně byl čtvrtý pokus ten úspěšný. Na ústním jsem zato byl ale jen 6 krát, ale zato u všech třech výše uvedených mozků, tj. po každé 1,5 návštěvě jsem prospěl a odnesl si svou milou známku. Na ústním jsem nejdéle seděl u doc. Zelenýho na Matematice II, bylo to 4H30min a vymýšlel jsem při tom IFT, tedy větu o implicitní funkci, a její důkaz, po čemž jsem nakonec řešil i implikace, ze kterých mi stačilo získat 8 z 9 bodů, abych přelezl pass level. Bylo to zároveň zkoušení, který mě nejvíce nasralo. Jak je uvedeno výše, byly jenom tři tvrzení a za úkol bylo vymyslet kterými směry mohou jít implikace. Vzpomínám si, že jsem nad tím seděl asi hodinu, když mi to furt nesedělo, tak mu povídám, že jsou nějaký divný, když v tom mi ukázal ještě zadání, který jsem přeskočil a ve kterým byla výchozí informace. Řešil jsem tedy znovu, vím, že okolo ostatní studenti mezitím přicházeli a zase odcházeli. Asi jsem tam tehdy měl několik chyb a bodů by bylo málo, ale muselo to být těsně, ale nestačilo. Zkoušky z matematik vždy patřily mezi hlavní témata jak ve zkouškovým tak i na blogu.

Je to takový pěkný, když se chodí matematika psát i zkoušet na matfyz, teď máme vždy takový pěkný pocit zvaný "před matfyzem" kdykoli jdeme okolo, podobně jako na stezku odvahy.