jak doklepat cerven

Z blogu Martina Gregora jsem se docetl o aplikaci WORDLE, ktera Vam behem chvilky vizualizuje cetnost slov v nejakem textu, cimz o nem ziskate jisty prehled. Hned jsem tim prohnal svou bakalarku, to abych na ni nezapomnel, moje statnice a jeji obhajoba budou totiz nejspis zadlouho.

Furt jeste doklepavam matiku IV, pri uternim pokusu jsem si na ustni casti zkousky u Doc.Johna nevzpomnel na exaktni rovnice a jejich reseni. Cestou ze Zk jsem si to trochu rozmyslel a shrnul, ze jsem to mohl vymyslet. Vzpomnel jsem si na ne az za stolem na koleji. Pozdě.

Odpoledne se cela pritomna osadka 415ky vydala na zavod Prazske schody a uz cestou k nim zacalo prset, prisli jsme pozde, zacatek se pry jel na suchu. Prvni zavodniky jsme zahledli ale uz na vlhkym. Zacalo se jim to na kostkach mirne smykat, kazdy desaty zavodnik se oprel o barieru pri vracecce pod schodama. Dest postupne a rapidne nabiral na sile, k tomu jeste foukal narazovy vitr, ktery prevracel bariery a vrhal je primo do trati, coz na uzkych schodech zabralo vetsinu jejich sirky. Chvili po tom, co zacalo opravdu hodne prset nam umyla nohy zaplavova vlnka a proud, jenz stekal dolu po schodech. Pak uz nikdo neprojel. Stan VIP podlehl anarchii a naplnil se i divaky jak prostredek hromadne dopravy ve spicce. Za rohem na Hrade zatim probehla vymena strazi, ktery se pred destem schovavaly v boudickach. Cely mesto se po desti nebo behem nej vylidnilo. Cestou zpatky na kolej jsme si doprali teply jidlo a vyuzili vyhod globalizace. Konzumace cheesburgeru vcelku kontrastuje s Karlovym mostem. Kdybysme byli puntickari, rikali jsme si, tak jeste hodime papirovy obaly do reky, to aby byly efekty globalizace patricne demonstrovany.