Ještě výlety

Les toits

Kdo si chce prohlídnout nějaký výlety a návštěvy kamarádů ve Francii, má tu možnost tady. Taková dlouhá věta česky a jak může být pěkně nejasná. Ale všechny možný významy jsou správný, takže kombinujte.

Velkým překvapením byl lesík u Compiègne, najednou, z ničeho nic, z neprůchodné, zadrátovaně rozparcelované krajiny do volnýho lesa. Na jedné straně zámek a na druhé hrad Pierrefonds (trochu podvod, že byl romanticky rekonstruovanej před asi 130 lety a je možný ho zvenku zařadit do stylu Sacré coeur). V albu taky najdete obrázky z muzea kočárů a automobilů. Schválně si všimněte parádního klaksónu na volantu, pravěkýho chlaďáku a ultraaerodynamických tvarů.

Nejdál z Paříže jsme se dostali s Tomášem, když jsme se přidali ke skupině studentů architektůry z Brna a jeli s nima busem přes noc do Ronchamp na kapli od Le Corbusiera. Jak zpívají Mňágy:"i cesta může být cíl," vzal jsem si to heslo k srdci, hlavně když tam kolovaly fiasce di vino. Ale o několik dní později jsem byl překvapenej, když jsem stáhnul obrázky, kde jsme to byli a jak to tam měli jednoduše vychytaný. A všechno z betónu. Dehydratace mě dostihla v Bellefort, tam jsem nezdokumentoval ani Ň. Ale město je to parádní, neřádil tam žádnej buřič jako Hausmann v Paříži a zůstaly tam původní baráky (mým odhadem 14.století). Zpátky jsme pospávali cestou ve vlaku.

Teď posedávám nad makroekonomií, jedu 90 stran/den, dnes dojedu skriptum. Pak ještě mikro knížku a učebnici dějin. Pak zkrácená verze poznámek makro - jenom kvůli vzorečkům na modely, slidy z přednášek zase na makro. Mikro z .pdf skript. A na history podruhé nezbude asi čas, tak to asi vezmu jenom z výpisků ze shrnutí. I tak mi to vychází asi 300 stran/den...

Ještě, že je večer volejbal na Jednotě.

Obrázky / Pictures.