Soví hnízdo

...aneb jak pracovat v noci a neusnout. Vždy po setmění, když nastane večer, s jistým spožděním nastane i ticho a klid. Nevím proč, ale přes den, když vím, jak je venku rušno, se mi prostě nechce sedět za stolem - můžu přece dělat tolik věcí. Támhle někdo peče bábovku (nebo Veruška ein apfeln Strudel), říkám si:",jak asi vypadá, když takhle pěkně voní?" , támhle jede auto, támhle zas štěká pes, na koho štěká?, k čemu patří tenhle zvuk? Neměl bych se tam jít podívat? Co když je tam někde větší zábava než tady u stolu? Tohle jsou moje problémy, když mám něco udělat. Jakmile ale v noci všechno utichne, nejsou zvuky, který by mě zajímaly, je jich podstatně míň. Psi taky štěkaj míň, hlavně nemá valný smysl chodit se dívat do tmy, pokud nejsem noční hlídač. Bojuju s únavou, začíná se mi chtít spát, ale dopingu zatím odolávám. Kafe jsem měl už dvakrát a to mám na koleji presovar, bylo to jednou minulý a jednou předminulý zkouškový. Čaj odmítám už od 18H, co kdyby totiž bylo později lepší jít spát - tohle člověk nikdy neví předem. Když se začne docela dobře psát, tíhnu s postupem času ke spánku.

Včera mě držela při bdělosti on-line hra Travian, strategická velmi dlouhodobá záležitost, mutace nejznámějších Age of Empires a Osadníků. Každou půlhodinku kouknete jak na tom jste - nejdříve zcheckujete suroviny, když něco chybí marš na tržiště s tím, co trochu přebývá. Pošlete zvědy k nealiančním sousedům, když se tito vrátí s dobrým oznámením, pošlete vojsko, pěšáky, jízdu, nebo třeba oboje, pokud má ještě nějakou obranu. Tohle si zautomatizujete. Hned jak se zadrhnu při psaní, většinou těžkými víčky, hledám okýnko s Travianem, který mě zase (mo)mentálně nakopne. Jak čas pokračuje, začínám být tak unavený, že mi zkamení xicht a to mě zajišťuje, že nikam neodběhnu od stolu.

Boost na obou stranách zažívám při zjišťování Trade effect of EMU a soustředěním při hře.