Denik z Dolomit IV.b

Squadra azzurra

Evita s Lízou se na svahu výrazně zlepšily. Navíc se obě holky musely poprat s novýma a většíma lyžema, ale čekal jsem, že by s tím měli víc zápasit. Až Líza přijde na to, jak poskládat vnitřní nohu do zatáčky, začne si to pořádně užívat. Evita by zase mohla zasednout na hrany a zrychlit. A ostatni? No, jakž takž, neni to uplne na ostudu :) .

Líza a gravitace

předsunutá Evita

Veronika, modrá Evita, černý Honza
(V. má taky nový lyže, ale asi kratší než minule)

Pocasi vyslo, jenom jednou bylo pod mrakem, kde jsem nic nevidel, nez bilo a pri sourani po kraji jsem cekal az mraky zridnou, aby bylo videt na zem. Stacilo par minut (10-20) posedet, mraky se mirne rozestoupily a pak vyjet. A jednou zase foukal vitr a unasel s sebou krupicu, takze misty jedla mlha.

Muj idealni svah je modre barvy, takovych je v Dolomitech hodne. Jsem na nem sam, takze obcas klidne cekam, az vsichni ostatni odjedou. Beztoho se jinak dosti casto s nekym setkavam. Je dobre videt a sviti slunicko, tohle musi vyjit samo, je to exogenni. Snih neni roztopeny ani zmrzly na led a je tam vrstva, o kterou se muzu opirat. A to se da regulovat nadmorskou vyskou. A ono to tady vsechno vyslo nekolikrat za sebou, takze uplny nebe.

Shrnovaci sakali zavile shrnovali. Nektery mista pak staly za to. Jednou se mi povedlo projet muldy tak rychle, ze jsem se samou radosti dole uz pri one-foot dojezdu krokem poroucel k zemi. Pri tom povolila i bunda. Tu jsem uz ale zasil. A rameno mi zas rovnali vcera reckorimsky zapasnici, priste tam radsi jeste nepujdu (a taky zmeskam ctvrtecni soutez).

Vice obrázků/More pictures.
Kudrnatá verze/Curly version.

Denik z Dolomit I
Denik z Dolomit II
Denik z Dolomit III
Denik z Dolomit IV.a