Začátek byl zajímavej - bylo 15H25, autobus měl odjíždět v 16H15, měl jsem 50min na cestu na autobusový nádraží Népliget. Nejdříve opravovali červený metro na Batthyány tér a bylo mimo provoz, musel jsem se tedy nějak jinak dostat na modrý metro na Deák Ferenc, Hunové u vstupu do metra mi poradili několik variant jak se dostat přímo na Népliget, když ale navrhovali jet přes Arpád híd, zeptal jsem se na kratší variantu, nakonec jsem jel náhradním autobusem značeným M2B (tzn., že je to asi metro, ale není standardně IA skupiny, prostě druhá kategorie 2 a ještě k tomu B) směr Daják F. Vystoupil jsem tam a při hledání nejbližšího vstupu do metra došel až na zastávku Astoria zase jinýho metra. Naštěstí pán Maďar dole v metru uměl cizí řeč a pro Népliget poslal mě poslal zpět na Deák F. Ta správná, kterou jsem hledal byla jen 50 metrů opačným směrem než jsem původně vyšel, blízko parčíku, kde jsme s Verčou kdysi seděli na trávníku, Evita běhala okolo nás a důležitý hlídač nás od tama vypověděl škaredými posunky. Po výstupu na autobusovém nádraží Népliget jsem došel na okraj silnice, kde přibrzďuje StudentAgency bus, nejezdí dovnitř nádraží. Po chvíli se začali lidé shlukovat a pár minut před odjezdem proběhl check-in uprostřed cyklostezky, na které všichni postávali, přišla stevardka a poslala nás do autobusu, který zastavil v parku za křižovatkou. Po cestě jsem přečetl desetinu eknihy "Getting things done" (150 pda stran asi z 1200) a cely to nejak rychle ubehlo. Při výstupu z klimatizovanýho autobusu mě omráčilo vedro. Bylo 21H a byl jsem v Brně.
Žádné komentáře:
Okomentovat